Tady prezentuju svoje názory, své koníčky, svou tvorbu a taky svůj smysl pro humor.
Se svými dvěma metry a stopětadvaceti kilogramy živé váhy byl Roberdeau Wheat figurou vskutku impozantní. Přesto potřeboval všechny své síly, aby uřídil 1. zvláštní prapor louisianské pěchoty, známý spíše jako „Wheatovi Tygři“. Byl to syn episkopálního kazatele, rodilý virgiňan, právník a voják štěstěny, který jako důstojník sloužil ve válce s Mexikem a bojoval i na Kubě a ve Střední Americe, jako příslušník Walkerových „freebooterských“ (vlastně „pirátských“) výprav.
Poté, co sloužil v Garibaldiho armádě v Itálii, se Wheat v předvečer Občanské války vrátil do Ameriky. Generál Winfield Scott, jeho dřívější velitel, ho žádal, aby tento sympatizant s Jihem šel sloužil Unii, ale on jej opustil a hledal své uplatnění v Konfederaci. Nic se pro něj nenašlo, a tak se vrátil do svého oblíbeného New Orleans, kde zformoval rotu dobrovolníků, zvanou „Old Dominion Guards“ (něco jako: „Strážci odvěkých držav“), která se pak stala součástí 1. zvláštního praporu louisianské pěchoty.
Wheat byl později zvolen majorem 1. zvláštního praporu, jednotky, která se mohla pochlubit rotou, zvanou „Tiger Rifles“. Velmi brzy se celý prapor stal známý jako „Wheatovi Tygři“.
Tygři se stali jednou z nejskandálnějších jednotek, jaká kdy na Jihu vznikla, a která se pyšnila několika barvitě pojmenovanými rotami. Plantážničtí synkové z „Catahoula Guerillas“ se postrkovali s vojáky štěstěny z „Walker Guards“ a svými pěstmi zde spravedlnost zjednával seržant z „Tiger Rifles“, bývalý profesionální boxer, který si své schopnosti mohl při urovnávání sporů dále vybrušovat.
Možná že to byli výtržníci, Wheatovým Tygrům však při jejich krátké, avšak nezapomenutelné válečné službě, nikdy nechyběla odvaha. V první bitvě u Bull Run byli Tygři umístěni na konfederačním levém křídle u Kamenného mostu, a to spolu se 4. jihokarolínskými dobrovolníky z brigády plukovníka Nathana Evanse. Od mostu postoupili asi míli proti proudu, kde zadržovali nepřítele, který se snažil prorazit jižanské levé křídlo a získali čas, během nějž dorazily posily. Všichni vojáci vytrvali a zadržovali boční manévr rhodeislandské brigády Ambrose Burnsidea, která nadšené zuávy šestkrát převyšovala.
Od mostu se přiblížili jihokarolíňané, aby Tygrům pomohli, ale v kouři a zmatku boje si je spletli s Yankeeji a vypálili na ně salvu. Pobouření Tygři po nich stačili také jednu salvu vypálit dřív, než byl obnoven pořádek. Konfederáti byli pomalu zatlačováni zpět, ale na Tygry zbývalo pořád ještě dost práce. Wheat sesedl z koně a mávaje šavlí nad hlavou, shromažďoval své roztroušené mužstvo, v té chvíli jej skrznaskrz provrtala kule z muškety ‒ byl zasažen do plic a kulka zas na druhé straně vyšla z těla ven.
Skupina Tygrů zamotala tělo svého postřeleného velitele do přikrývky a nesla jej do týla. Wheat tuto strastiplnou cestu přežil i přesto, že byl upuštěn na zem, když byli dva z nosičů zasaženi. Tygři, ponechaní v akci, zakolísali, když uslyšeli o svém veliteli, ale brzy se zase sebrali a jejich tuhý odpor byl ještě posílen příchodem dvou konfederačních brigád a Tygři, řvouce Wheatovo jméno, na Seveřany zaútočili. Tvrdilo se, že někteří z nich dokonce odhodili své muškety, a když šli po unionistech rozháněli se svými děsivými bowieho noži.
Když Bull Run skončil pro Konfederaci vítězstvím, Tygři, kteří zadržovali Burnsideovu brigádu až do příchodu posil, se stali hrdiny dne. Wheat mezitím pomalu podléhal svému zranění a armádní lékař mu tvrdil, že nepřežije noc. Ale Wheat mu odpověděl, že se zcela uzdraví. A k radosti svých mužů a úžasu doktorů, se také skutečně uzdravil.
Na pobočníka generála Ewella Tygři u Bull Runu žádný dojem neudělali a o tomto svém názoru se pošetile vyjadřoval. Aby hájil jejich čest, kapitán Alex White, velitel roty Tiger Rifles, jej vyzval na souboj. Muži nebojovali na pistole či šavle, ale pálili na sebe z pušek, dokud se pobočník, zasažený těsně pod pas, se smrtelným zraněním neskácel k zemi,. Při oslavách Whiteova vítězství ve virginském Lynchburgu propadli nepříčetní Tygři amoku. Měli také mnoho „ručních nedorozumění“ s vojáky z Kentucky a Georgie...
Zatímco byl Wheat vyřazen z boje, do čela Tygrů byl dočasně dosazen podplukovník Charles de Choiscul. Rozhodnut Tygry zkrotit, odsoudil dva neukázněné zuávy k smrti. „Buď mě Tygři sežerou, nebo je zkrotím, uvidíme,“ napsal. Oba muži, čelící tomuto trestu, byli údajně součástí bandy, která zmlátila důstojníka a pokoušela se osvobodit několik uvězněných Tygrů.
Wheat byl rozhořčen a chtěl pro ně vyhádat shovívavost, zejména pro toho z odsouzenců, který byl součástí party, jež jej u Bull Runu odnesla do bezpečí. Jeho námitky však padaly do hluchých uší a 9. prosince 1861 byli oba zuávové zastřeleni popravčí četou sestavenou rovněž z Tygrů. Wheat se na popravu svých mužů dívat nemusel, a tak sám tiše vzlykal ve svém stanu. 
Během tažení Jackson Valley, na jaře 1862, se Wheat zcela uzdravil, byl však stále plný hořkosti nad popravou obou Tygrů. On, ani jeho zuávové však neztratili nic ze své bezstarostnosti (reckless spirit). U Front Royal přeběhli Tygři hořící železniční most, aby pomohli pronásledovat Yankeeje ulicemi města. Později byli Tygři součástí odřadu, kněmuž patřila rovněž část kavalerie Turnera Ashbyho a Rockbridgeské dělostřelectvo s nimiž pronásledovali ustupující federály směrem k Winchesteru. Rozjetí Tygři dokázali držet krok s klusajícími koňmi.
V červnu 1862 se Wheatovi Tygři zúčastnili své poslední velké bitvy u Gaines Mill, na tom bojišti, kde bojovali také „rudonozí“ Yankeejové z 5. newyorkského. Jakoby tušil, že ho tento boj bude stát život, v předvečer bitvy byl Wheat melancholický a nařídil, ať jej pohřbí tam, kde padne.
V bitvě byli Tygři jednou z jednotek, které se probíjely Bocmanovou bažinou, aby se zúčastnili útoku na federální pravé křídlo. Wheat jel před svými muži, aby jim dodal odvahy, blízko federálních linií byl však střelen do oka a namístě zemřel. Wheatova smrt znamenala, že Tygry neměl kdo držet pohromadě a jednotka se rozpadla. „Zabili našeho starého majora a já jdu domů,“ vykřikl jeden z Tygrů v slzách. Bez Wheata již Tygři nebyli efektívní bojovou jednotkou a zbývající bojem znavení zuávové byli přiřazeni k jiným plukům.
06.04.2012 20:20:17
green.monster
měsíc 2a.jpg
Ty tady mám povinně, stejně jako ona moje.
logo.gif
Sem chodím - a rád!
17687863.IMG_0017a.jpg
Naši [taky trochu prdlí] kamarádi...
logo.gif
Stránky, které se zabývají převážně tematikou Jihu, což mi plně vyhovuje, pokud tobě taky, čum-sem...
male_vlajky.png
Česká společnost Americké občanské války
COUDY.JPG
Můj kamarád, co taky píše a zpívá písničky, ale je v tomto směru poněkud úspěšnější...
Stránky jednoho mého karamáda
Stránky jednoho mého karamáda
Stránky jednoho mého karamáda.
Pokud se vám u mě líbilo - fajn, přijďte zas; pokud ne - OK - nechoďte.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one