Už se spánek na mém klínu připravuje k odletu

a už černá "paní stínů" vytahuje roletu

Už na nebi hvězdy hasnou den je z pastvin zahání

už zas lidi tiše žasnou nad nádherou svítání

S kávou sedím na zápraží dalekohled u očí

víčka - těžká jak závaží - přivazuju k obočí

Slunce vstříklo svoje světlo na pole i na lesy

všechny noční stíny smetlo na půdě je pověsí