Už se spánek na mém klínu připravuje k odletu
a už černá "paní stínů" vytahuje roletu
Už na nebi hvězdy hasnou den je z pastvin zahání
už zas lidi tiše žasnou nad nádherou svítání
S kávou sedím na zápraží dalekohled u očí
víčka - těžká jak závaží - přivazuju k obočí
Slunce vstříklo svoje světlo na pole i na lesy
všechny noční stíny smetlo na půdě je pověsí